Flákač

just give me a reason

Nedokážeme se bavit delší dobu aniž bychom se hádali jak malý děcka. Vyčítáme si chyby, za které můžeme sami a nedokážeme si přiznat vlastní chybu. Já chybuji pořád. Občas až nekontrolovaně moc. Ideální jsou dny se sklem v jedné ruce a částí jeho v druhé. Nevím co budu příští rok dělat, nevím co budu dělat zítra. Vytáčí mě jak všichní ví nejlíp, co a jak bude pro mě ideál. Jak je štve, že já se prakticky nenervuju.

Miluju cesty vlakem . Dokázala bych nasednout do soupravy z Brna do Prahy a v okamžik, kdy bych hlavní město navštívila se zase vracet domů. Vlakem. Mezi tím bych ho náhodně potkala a kupé by bylo jenom naše. Takže když mi bude chtít dát dárek za nic, kupte mi jízdenku na vlak.

Počasí venku je uchvatný, jedinej problém co vidím - už je dost teplo i na mé oblíbené svetry. Chci trávit venku každej den, chodit jen tak po lese a plést věnečky z pampelišek a sedmikrásek a vysmívat se těm, co řeší čas. Já jsem klidná. I když moje budoucnost na tom moc dobře není.