Spousta nezodpovězených otázek

"Kdo jsi?" ptám se. Ale ona mlčí.

Pohnu rukou. Ona také. Naše prsty se střetnou na chladném skle.

Křičím na ni, ale snad neslyší. Možná taky křičí, ústa má otevřená, ale neslyším jedinou hlásku.

Kdo jsi? Kdo jsi? Kdo jsi?

A ptám se já nebo ona?

Je smutná. Vidím jí to v očích, třebaže netuším, co to způsobilo. Ani nevím, kdy jsem si tohohle začala všímat u lidí. Ale teď mám pocit, že vím. A že ona je smutná.

Nelze ji obejmout přes chladné sklo. Nelze jí nic říci, protože neslyší.